Pomocí otoskopie lékař vyšetřuje zevní část ucha a bubínek. K vyšetření se používá přiměřeně široké ušní zrcátko - otoskop, což je jednoduchý kovový nástroj, jehož jeden konec je směrem k lékaři trychtýřovitě rozšířen a druhý směrem do vyšetřovaného ucha pokračuje jako kovová trubička různého průměru. Díky otoskopu a zdroji světla tak může lékař prohlédnout a vyšetřit prostory ucha.