Jak číst laboratorní výsledky

Krevní vyšetření patří mezi nejčastější a nejdůležitější způsoby, jak získat přehled o tom, co se děje uvnitř našeho těla. Mnoho lidí se ale při pohledu na výsledky laboratorních testů cítí nejistě. Různé zkratky, čísla a odborné pojmy mohou působit složitě. Ve skutečnosti však mohou poskytnout cenné informace o našem zdravotním stavu. A co je důležité, mnohé z nich lze ovlivnit změnou životního stylu. Vyvážená strava, dostatek pohybu, kvalitní spánek, zvládání stresu a omezení škodlivých návyků mohou mít výrazný dopad nejen na laboratorní hodnoty, ale i na naši vitalitu a prevenci do budoucna.

Víte, co jednotlivé krevní hodnoty znamenají, proč jsou důležité a jaké konkrétní změny v každodenním životě pomáhají udržet tyto hodnoty v normě? Pojďme si to vysvětlit. 

1. Celkový cholesterol
Cholesterol je tuková látka, která je pro naše tělo nezbytná, například pro tvorbu buněk nebo hormonů. Problém nastává, když je ho v krvi příliš. V takovém případě se může začít ukládat do stěn cév, a tím zvyšovat riziko srdečně-cévních onemocnění.

Vysoký cholesterol sám o sobě nebolí, ale tiše škodí, často dlouhé roky. Naštěstí je možné jeho hladinu výrazně ovlivnit: méně tučných jídel, více vlákniny, pohyb a zdravá váha dokážou udělat velký rozdíl.

2. HDL cholesterol – ten „hodný“
Tělo má i „dobrý“ typ cholesterolu HDL. Ten funguje jako čistič, který odvádí přebytečný tuk z cév zpět do jater, kde se rozloží. Čím vyšší hladinu HDL máme, tím lépe jsme chránění před ucpáváním tepen.

Co mu prospívá? Především pravidelný pohyb, ideálně aerobní aktivity jako rychlá chůze nebo jízda na kole. A také zdravé tuky, například z ořechů, avokáda nebo olivového oleje. Naopak kouření HDL výrazně snižuje.

3. LDL cholesterol – ten „zlý“
LDL je typ cholesterolu, který se při nadbytku ukládá do cévních stěn. To může vést k postupnému zužování tepen a zvyšování rizika infarktu, mrtvice nebo jiných komplikací.

Zvýšený LDL cholesterol bývá často důsledkem nezdravého jídelníčku a nedostatku pohybu. Dá se ale snižovat například omezením nasycených tuků jako je máslo nebo smažená jídla, vyhýbáním se průmyslově zpracovaným potravinám a přidáním vlákniny do jídelníčku.

4. HbA1c – dlouhodobý cukr v krvi
HbA1c není jen „nějaké písmeno“, je to ukazatel, který říká, jaká byla průměrná hladina cukru v krvi za poslední 2 až 3 měsíce. I když může aktuální hladina cukru vypadat v pořádku, HbA1c odhalí, jak na tom tělo opravdu je. Zvýšené hodnoty často upozorňují na začínající cukrovku. Jak už víme z předchozích článků, čím dřív se zachytí, tím lépe.

K lepším výsledkům pomáhá pravidelné a zdravé stravování, omezení sladkostí, slazených bublinkatých nápojů, výměna bílého pečiva za celozrnné a samozřejmě pohyb. I krátká každodenní aktivita má velký efekt.

5. Glukóza – aktuální hladina cukru
Glukóza je hlavním zdrojem energie pro naše buňky. Hladina cukru v krvi by měla být vyrovnaná, pokud je dlouhodobě zvýšená, tělo tím dává najevo, že mu něco nevyhovuje.

Zvýšenou glukózu způsobují nejen sladká jídla a nápoje, ale i stres, špatný spánek nebo málo pohybu. Pomáhá pravidelné a vyvážené jídlo, pohyb po jídle, příklad i krátká procházka a dostatek spánku.

6. Kyselina močová
Kyselina močová vzniká při rozkladu purinů, tedy látek obsažených třeba v mase, mořských plodech nebo alkoholu. Pokud se jí v těle nahromadí příliš, může způsobit bolestivé záněty kloubů (dna), přetížit ledviny a přispět ke vzniku kamenů.

Kyselinu močovou snižuje hlavně lehčí jídelníček, dostatek vody, omezení červeného masa a alkoholu a případně i redukce váhy, pokud je to potřeba.

7. Urea (močovina)
Močovina je látka, která vzniká při odbourávání bílkovin a z těla ji vylučují ledviny. Když je jí v krvi moc, může to znamenat, že ledviny nefungují optimálně nebo že tělo přijímá příliš mnoho bílkovin, případně je dehydrované.

Hodnoty urey zlepší dostatek tekutin (minimálně 1,5 až 2 litry vody denně), vyvážený příjem bílkovin a opatrnost při užívání léků, které mohou ledviny zatěžovat, například některé volně prodejné prášky proti bolesti.

8. TSH – hormon řídící štítnou žlázu
TSH je hormon, který dává štítné žláze pokyn, jak aktivně má pracovat. A protože štítná žláza ovlivňuje energii, metabolismus, tělesnou teplotu i psychickou pohodu, její rovnováha je pro celkové zdraví zásadní.

Zvýšené nebo snížené TSH může signalizovat poruchu funkce štítné žlázy. Zpomalení (hypotyreóza) nebo zrychlení (hypertyreóza). Projevit se to může únavou, zimomřivostí, hubnutím či přibíráním, nervozitou nebo výkyvy nálady. Zdraví štítné žlázy prospívá dostatek jódu ve stravě, zvládání stresu (což víme, že se lépe řekne, než zvládá) a pravidelné kontroly u lékaře.

Rozumět výsledkům je první krok ke změně

Laboratorní hodnoty nejsou jen čísla. Jsou to signály, které nám tělo dává, a na které se vyplatí reagovat včas. Nemusíte být lékařem, abyste chápali, co se ve vašem těle děje. A už vůbec ne na všechno potřebujete léky. 

Stačí vědět, kde začít, proto se nebojte zeptat se svého praktického lékaře o radu!