Mediclinic

Meningokok aneb proč přemýšlet o očkování

  • Úvod
  • Lékař radí
  • Meningokok aneb proč přemýšlet o očkování

Slyšeli jste někdy slovo meningokok? 

Mnoho z vás možná tuší, že se jedná o cosi závažného a vzdáleného, co se vás vlastně moc netýká. Většina z vás se s ním osobně nesetkala a nejspíš nikdy nesetká.

Ale přece, i když je nám zdánlivě tak vzdálený, může nám velmi snadno ze dne na den či spíš z hodiny na hodinu od základů změnit život…

Dobrá zpráva je, že pokud se včas o existenci invazivních meningokokových onemocnění (IMO) dozvíme, můžeme o těchto nebezpečných nemocech začít přemýšlet a minimalizovat riziko případného onemocnění tím, že využijeme možnosti očkování pro sebe či pro své děti.

A co vlastně je meningokok a co může způsobit?

Meningokok je gramnegativní bakterie Neisseria meningitidis. Jedná se o kulovitou, většinou opouzdřenou bakterii. Neisserie meningitidis můžeme rozdělit na několik skupin (sérotypů) podle znaků (antigenů), které jsou obsaženy na jejich pouzdru.

Celkem existuje 13 sérotypů. Běžně se však celosvětově vyskytují sérotypy A, B, C, Y a W135, ostatní jen ojediněle. Podíl jednotlivých sérotypů na vyvolání IMO se v průběhu času a v různých zemích světa liší. V roce 2018 v ČR IMO přibližně ve 43 % způsobil sérotyp C, ve 41 % sérotyp B, v 7 % sérotyp W135, v 5 % sérotyp Y a u zbylých případů IMO (3,6 %) se nepodařilo sérotyp dourčit.

Taktéž incidence (zjednodušeně řečeno frekvence výskytu) IMO se v různých oblastech světa liší. Jsou země, kde je výskyt IMO významně vyšší než v ČR a v těchto zemích někdy již očkování proti IMO patří do povinného očkovacího kalendáře dětí (např. Velká Británie, USA). ČR nepatří k zemím s vysokým výskytem IMO – ročně se na území ČR vyskytuje několik desítek (cca kolem 45-70) případů IMO.

 Meningokok běžně osídluje lidský nosohltan, aniž by působil svému nositeli jakékoli potíže. Nejvíce nosičů se vyskytuje mezi adolescenty. Mezi lidmi se meningokok šíří běžným kontaktem pomocí “kapének”. Šíření bakterie napomáhají uzavřené nevětrané prostory, úzký sociální kontakt, větší uskupení lidí (např. školy). Bakterie většinou nevyvolá onemocnění, ale rozhodně nelze dopředu odhadnout, kdo bude tím, který onemocnění. Rozvoji meningokokového onemocnění napomáhá např. nadměrná fyzická a psychická zátěž, vyčerpání, nedostatek spánku, nedostatečná rekonvalescence po předchozí infekci, porucha imunity (obvykle do té doby nezjištěná), nevyzrálost imunitního systému u malých dětí, některá závažná onemocnění – např. hematologická, nedostatečná funkce sleziny apod.

Na co si dát pozor?

Obvyklý průběh onemocnění vypadá takto: inkubační doba (tj. doba od kontaktu se zdrojem infekce k rozvoji příznaků) se pohybuje mezi 1-8 dny. Neisseria meningitidis osídlí nosohltan a proniká do krevního oběhu. V té době se objevuje horečka, schvácenost, bolesti svalů, kloubů, hlavy, spavost. Dále může onemocnění probíhat buď pod obrazem purulentní meningitidy či jako meningokoková sepse. V případě purulentní meningitidy (hnisavý zánět mozkových blan) dochází k váznutí šíje – pozitivní meningeální jevy, zvracení, případně k poruše vědomí či ke křečím. Při meningokokové sepsi se na kůži postupně objevují “drobná prokrvácení” (petechie), které se slévají do větších a větších ložisek prokrvácení (sufúzí). Velmi brzy může onemocnění přecházet do fáze septického šoku s respiračním, renálním a oběhovým selháním. Takto prudká sepse velmi často končí úmrtím.

Když si vše shrneme, v čem je vlastně meningokokové invazivní onemocnění (IMO) tak záludné?

  1. Velmi rychlým fulminantním průběhem, který často brání tomu, aby bylo onemocnění včas rozpoznáno a efektivně léčeno.
  2. První příznaky bývají velmi nespecifické – horečka, únava, bolesti svalů – v ničem se neliší od tolik běžné a “banální” virózy. Diagnóza bývá zpočátku často mylná a IMO bývá zaměněno za virózu a tudíž i léčba nebývá adekvátní. Není to neschopností lékaře, že nedokáže tuto nemoc rozpoznat. Je to tím, že IMO nelze v časných stadiích od virózy odlišit. A to ani pomocí tolik užitečných rychlých diagnostických testů v ordinaci lékaře. CRP bývá v prvních hodinách často zcela nízké a k vzestupu CRP může docházet až později, v době, kdy už může být onemocnění plně rozvinuté a obtížně léčitelné.
  3. Vysoká smrtnost - až 20 % nemocných umírá. U sérotypu W135 dosahuje smrtnost až 50 %.
  4. U přeživších pacientů se vyskytují až ve 20 % trvalé následky. Např. amputace končetin, poškození mentálních funkcí, sluchu, ledvin apod.
  5. Velmi často postihuje IMO do té doby zcela zdravé jedince s velmi nízkou až nulovou nemocností, kteří si možnost tohoto onemocnění ani nepřipouštějí.
  6. Nejčastěji onemocní ty nejmenší děti. Nejvyšší výskyt zaznamenáváme dlouhodobě právě u kojenců a dále u dětí do 4 let věku. Další rizikovou skupinou pro výskyt IMO jsou adolescenti (15-19 let) a mladí dospělí. IMO se však nevyhýbá žádné věkové skupině.

A na závěr něco pozitivního. Invazivním meningokokovým onemocněním můžeme účinně a bezpečně předcházet očkováním.

V ČR jsou dostupné 2 typy vakcín. 1) vakcína proti meningokokům skupiny B a 2) čtyřvalentní vakcína proti meningokokům skupin A, C, Y, W135. Očkovat je možné již od věku 2 měsíců (vakcína proti men. B), respektive od věku 6 týdnů (vakcína proti men. A, C, Y, W 135).

Je vhodné a důležité očkovat postupně oba typy vakcín, jen tak dojde k ochraně před všemi sérotypy meningokoka.

V současnosti očkování proti meningokokovým onemocněním hradí pojišťovna plně pouze rizikovým pacientům (pacienti s porušenou funkcí sleziny, po transplantaci hemopoetických buněk, s imunodeficity, po prodělané invazivní meningokokové nebo pneumokokové infekci). Je možné, že na základě již probíhajících legislativních jednání bude již během příštího roku zařazeno očkování proti meningokokovým onemocněním do očkovacího kalendáře všech kojenců v režimu volitelného očkování hrazeného zdravotní pojišťovnou. Zatím není jisté, od kdy by byla tato změna do očkovacího kalendáře zavedena, nejvýše jisté je však to, že toto hrazené očkování se bude týkat dosud nenarozených dětí.

Samozřejmě, ani očkování nezaručí 100% jistotu dostatečné ochrany před IMO, ale spolehlivost a účinnost tohoto očkování se velmi blíží ke 100 %.A proč jí nevyužít, když jiná možnost účinné prevence není.

 


Autor: MUDr. Věra Schürzová

Informujte se o svých
nárocích z veřejného pojištění

Pro pacienta

Přehled nabízených
očkování

Pro pacienta

Interaktivní mapa
ordinací v čr

Pro pacienta

Prohlédněte si nové číslo
časopisu MediClinic Plus

Pro pacienty

Aktuality

Registrace nového pacienta

Je jednoduché přejít k nám, nemusíte navštívit svého praktika.

Používáme cookies ke zlepšení fungování našeho webu a personalizaci reklamy. Pokračováním v prohlížení souhlasíte s jejich používáním.

SOUHLASÍM